jednou necekane vejdu do pokoje svych dcer a na stole stoji zavarovacka s mysi. okamzite mys zabavuji a nez jsem ji pustila na zahradu, volam na synky, at si jdou mysku prohlednout (inu prazske deti, at si rozsiri zoologicke obzory). a starsi synek pravi: ja uz jsem videl vsechny tri. trosku se mi zatmelo pred ocima, vritim jsem se zpet do holciciho pokoje a dozaduju se zbyvajicich 2 mysi. dcera katerina smatra s brekem ve skrini a vytahuje krabicku s druhym exemplarem. kde je ta treti?, tazi se rozcilene.
"ona mi utekla".
"KAM?"
"za (fnuk) knihovnu (fnuk)."
nasledovalo odtahovani knihovny, lov mysi a srdcervouci plac: "vy mi nechcete dovolit zadny zviiiiratko". (podotykam, ze v te dobe mela vlastniho psa).
tak jsme prisli k hadovi.
p.s. tato prihoda se stala pred 6ti lety. od te doby pribyli dalsi 2 psi (nyni celkem 4) a 4 papousci (ti jsou moji). vubec cislo 4 je magicke cislo nasi rodiny (jeste mame 4 deti a 4 pocitace). jen ten had je porad jeden.
