Jak bych Ti to jen lapidárně přiblížil. U nás je to rozdělené. Chápej to jako jakousi dělbu práce. ON, KUTIL domácí, vlastně KOLEGA (teď jsi mně úplně zblbla) je takový dost jednoduchý až primitivní tvor. On snad nemá ani mozek. On ovládá jen dva základní stavy. Stoj a leh. Pravda, má také svůj vedlejšák a tím je močení na vše kolem sebe. Do toho se mu ale nemíchám. Jen občas ho trošku usměrním. Faktem ovšem je, že má dobré a kamarádské srdce. Vidí-li nějakou svoji kamarádku, je družný, ihned by se s ní vybavoval, kamarádil, škádlil, ihned by ji vzdával hold a pokud je pozván na návštěvu, chová se jako džentlas. Někdy ho i obdivuju. Tedy tu jeho pracovitost. Dríve - tedy když byl mladší, makával ve dne v noci a za přesčasy nikdy nic nechtěl. Pracuje stále v hrozných podmínkách. Ve tmě, ve vlhku, v nevětraném prostředí...Jsou chvíle, kdy mám o něj i starost. Není už nejmladší a sem tam nějaká ta žíla je prostě vidět. Málo platné. To víš, děvče, všichni stárneme. Je to ale kámoš. Věrný kámoš... k nezaplacení...
A co se týče ručiček, nevšiml jsem si, že by byly obě levé. Pokud to však myslíš politicky, je to vyvážené. Je tam ukázková koalice pravice s levicí. Přímo symbióza. A ještě nikdy se snad nehádaly, naopak, jsou si nápomocné a jedna vychází vstříc druhé. Když ONY pracují, ON odpočívá a obráceně. Víš? Já bych to nazval přímo symbiózou údů.