BAREVNÝ DEN
Každý den je jako náruč plná barev,
které si ráno natřeš na čelo.
A jakou náladu si zvolíš dnes,
kdyby už zítra vstávat se ti nechtělo?
Jeden den žlutý jako slunečnice,
co otáčí se za teplem a září
Energií a jasem prozářený celý,
po těle žhne a divoce pálí.
Druhý má barvu trávy, bývá zelená,
ukolébaný klidem a tichem lesa,
lehký a proudící pomalu.
Kde, že je domova mého adresa?
Další zas šedí je protkaný,
jako stříbrné nitky vláken,
na smutečních šatech princezen
Zatažený zlým je mrakem.
Paleta barev i modrou barvu skýtá,
živá a chladivá zároveň.
Protkaná úsměvem otužilých dětí,
skotačících na dvorečku za domem.
Jako máky rozzářené pole,
červená barva dráždí tvé oči.
Hrdě a pyšně kráčíš svým dnem,
a kdekdo z nás ti na to skočí.
Tak řekni mi jakou barvou dnes,
rozjasnit své mám čelo?
Zvol za mě z jedné barvy duhy
mě už se ráno nechtělo!