Jo, byl to zivot jak za sklenenou stenou, spis odezirani reci tela a odhad, co asi tak ty lidi chteji?
Pamatuju, jak jsem je vzdycky totalne zmatla, kdyz se chteli brasit - a ja je nechala chvili povidat, abych jim pak oznamila naucenou vetou, ze je mi lito, ale vubec anglicky nerozumim...
Pak prisel cas, kdy jsem anglinu (zvlast tady tu jihozapadni hanactinu) poslouchala spis jako muziku, ani jsem se nenamahala vnimat vyznam...
A pak jsem objevila, ze vetsina videokazet ma titulky, to vlastne byla moje prvni "skola" anglictiny, pozorovat a poslouchat dej a cist si k tomu titulky.
Ale musim rict, ze vetsina lidi byla schopna se se mnou domluvit aspon na tom nejzakladnejsim, rukama, nohama...
Jednou jsme zase kempovali s nasim Bydlikem nekde uprostred pustiny, nemeli jsme pripojeni, tak jsem tahala vodu v galonovych lahvich pekne srovnanych v kufru. A jednou na me nabehl majitel benzinky a zacal rvat, jak to, ze tam tankuju vodu a ze na me muze zavolat policajty a...a...a ten svuj proslov zakoncil otazkou "Proc tady tu vodu tankujes?"
No, to nemel delat, na moji genialni odpoved "Protoze mi to muj muz rekl" nemel. Koukal na me par vterin, pak mu asi doslo, ze jsem tezce retardovana - a odesel. Chudak netusil, ze proste vic slov dohromady nedam )
--------------
VZPOMÍNKA MADAME CESKYMO
--------------