ŽIVOT ZA SKLENĚNOU STĚNOU ....

„Vaše první pokusy o komunikaci v cizí řeči a jak to dopadlo"

ŽIVOT ZA SKLENĚNOU STĚNOU ....

Příspěvekod daniela » pon črc 03, 2006 7:38 pm

Jo, byl to zivot jak za sklenenou stenou, spis odezirani reci tela a odhad, co asi tak ty lidi chteji?
Pamatuju, jak jsem je vzdycky totalne zmatla, kdyz se chteli brasit - a ja je nechala chvili povidat, abych jim pak oznamila naucenou vetou, ze je mi lito, ale vubec anglicky nerozumim...
:P
Pak prisel cas, kdy jsem anglinu (zvlast tady tu jihozapadni hanactinu) poslouchala spis jako muziku, ani jsem se nenamahala vnimat vyznam...
:P
A pak jsem objevila, ze vetsina videokazet ma titulky, to vlastne byla moje prvni "skola" anglictiny, pozorovat a poslouchat dej a cist si k tomu titulky.
Ale musim rict, ze vetsina lidi byla schopna se se mnou domluvit aspon na tom nejzakladnejsim, rukama, nohama...
Jednou jsme zase kempovali s nasim Bydlikem nekde uprostred pustiny, nemeli jsme pripojeni, tak jsem tahala vodu v galonovych lahvich pekne srovnanych v kufru. A jednou na me nabehl majitel benzinky a zacal rvat, jak to, ze tam tankuju vodu a ze na me muze zavolat policajty a...a...a ten svuj proslov zakoncil otazkou "Proc tady tu vodu tankujes?"
No, to nemel delat, na moji genialni odpoved "Protoze mi to muj muz rekl" nemel. Koukal na me par vterin, pak mu asi doslo, ze jsem tezce retardovana - a odesel. Chudak netusil, ze proste vic slov dohromady nedam :))
:lol:

--------------
VZPOMÍNKA MADAME CESKYMO :twisted: :twisted: :twisted:
--------------
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm

Příspěvekod Clarissa » stř bře 07, 2007 9:42 pm

Dani,

Umim si to presne predstavit!

To ja si takhle jednou (v zacatcich mych znalosti anglictiny i zivota v Americe) vysla do obchodu s botama, vyhlidla si par, ktery se mi zamlouval, a poprosila prodavacku, zda bych si boticky mohla vyzkouset. Bylo leto a ja mela obute jen sandaly na holych nohach, cili jsem prodavacku pozadala, aby mi prinesla takove ty silonkove ponozticky na zkouseni bot, ze zadne nemam. Jenze tenkrat jsem jeste nevedela, ze slovo "panties" neni zdrobnelina pro "pantyhose" ani nazev pro ty ponozticky. Takze jsem ji (nevedome) pozadala o kalhotky, protoze zadne nemam. Holka na me koukala, jako bych ji ty kalhotky prinejmensim sundavala, ale nedivim se ji. Z meho prizvuku ji asi doslo, ze nejsem uchyl, jen "alien", a tak mi vyhovela, ale bylo videt, ze si drzi odstup.

Po nejakem case, kdyz se ma anglina zlepsila, mi to vsechno doslo a strasne jsem se zastydela. Ale pak jsem zjistila, ze podobne trapasy a spolecenska faux pas se stavaji i jinym, a tak uz tuto epizodku z meho zivota mohu dnes davat k dobru.
:oops:

Clarissa
Uživatelský avatar
Clarissa
 
Příspěvky: 2
Registrován: pát led 19, 2007 4:08 am

trapasy v "jiné řeči"

Příspěvekod daniela » sob bře 10, 2007 1:59 pm

Trapasů na tohle téma jsem zažila kvantum.

Vzpomínám si, jak jsem velmi krátce po prvním příjezdu do NY potřebovala vložky. Ok, tak jsem se rozhodla, že tohle přeci zvládnu - uvidím, vezmu, zaplatím co uvidím na kase a jsem king... Jo, jenže... Zaprvé názvy v ČR respektive v Evropě jsem poněkud jiné a i balení vypadá jinak. Občas jsem někam pro něco sáhla, ale ne a ne se trefit. Také obchody jsou o něco větší a já se bála, abych nezabloudila a nevylezla pak na ulici jiným východem, tím pádem i do jiné ulice. Nakonec mne osvítil duch svatý, a já oslovila jednu maminku s dítětem ve vozíku. Upozorňuju vás, že v tom okamžiku se mi všechny mé dosavadní znalosti angličtiny z hlavy vykouřily a já nebyla nakonec schopná říct nic víc, než: Please, always, I need... No, mladá žena se usmála, asi pochopila, co "vždy potřebuji" a ukázala rukou na škatule, které byly zrovna u mně nad hlavou... No, jak jinak - sice jsem později zjistila, že tam mají balení nejrůznější, snad na všechno a všelijaké příležitosti, v nejrůznějších počtech, od nejrůznějších firm, v rozličných velikostech, parfemacích, atd., prostě jsem jeden balíček (samozřejmě jsem doma zjistila, že to byly ty nejnevhodnější, ale byly!!!) a kmitala ke kase. Cestou jsem našla manžela, který nakupoval poživatiny.
A co myslíte - on, u vědomí, že čeština je jazyk, který asi nikdo na světě mimo v Čechách nezná a na Manhattanu už teprve ne, rozhlaholil se na téma vložek na celé kolo...
Už jsme byli snad třetí ke kase, když k nám s úsměvem přišel manager tohoto kšeftu a typickou pražštinou mi začal vysvětlovat, že támhle je cedule, kde je nejen všechno napsáno, ale i s vobrázkama... atd...
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm


Zpět na ZATOULANKY - aneb ČESKÉ PANENKY VE SVĚTĚ

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron
[CNW:Counter]